Hlavní strana > Opera
Veselé paničky windsorské
Otto Nicolai
| Dirigent | Jiří Štrunc |
| Režie | Jakub Korčák |
| Scéna | Ondřej Nekvasil |
| Kostýmy | Zuzana Ježková |
| Dramaturgie | Zbyněk Brabec |
| Sbormistr | Zdeněk Vimr |
| Choreografie | Jana Hanušová |
| II. dirigent | Jiří Petrdlík |
| Asistent režie | Dominik Beneš |
| Asistent choreografie | Petra Tolašová |
| Hudební příprava | Ivana Janečková Martin Marek Marcela Šestáková |
| Inspicient | Milena Růžičková |
| Nápověda | Josef Ulrych |
| Světelná inspice | Ivana Janečková Martin Marek |
| pohybová spolupráce | Karel Basák |
Nadčasová díla anglického dramatika Williama Shakespeara se i po čtyřista letech od svého vzniku stále objevují na světových jevištích. Mnohokrát podle nich vznikly i opery, balety a muzikály. Není proto divu, že jedna z jeho nejúspěšnějších komedií Veselé paničky windsorské byla také několikrát zhudebněna jako opera. Ze všech zpracování se do dnešních dnů udržela na repertoáru dvě – opera Nicolaiova z roku 1849 a opera GiuseppaVerdiho, jehož Falstaff v roce 1893 uzavřel skladatelovu operní tvorbu.
Postava rytíře Falstaffa se u Shakespeara objevila poprvé v jeho hře Jindřich IV. v roce 1596 a říká se, že právě na přání královny Alžběty napsal Shakespeare hru Veselé paničky windsorské, kde je Falstaff hlavním hrdinou.
Nicolaiova opera je psána ve formě singspielu, tedy hry se zpěvy, a je jednou z mála, které, z toho množství děl napsaných v 19. století, zůstaly dodnes na repertoáru. Popularita této opery je založena především na divadelně vtipném a působivém ději a výborně napsané hudbě, která výstižně charakterizuje dějové situace. Veselé paničky windsorské patří k těm operám, při nichž se divák opravdu pobaví.
Poslední inscenace měla v Plzni premiéru 24. června 1989. Operu uvedeme v českém překladu.




Divadlo je finančně podporováno