PORCIE COUGHLANOVÁ
Marina Carrová

V malebném kraji irského středozemí v údolí řeky Belmont slaví třicáté narozeniny Porcie Coughlanová - místní kráska, která – nechtíc – láme srdce zdejších mužů, ale zároveň budí rozpaky svým podivuhodným vnitřním světem. Jako by stále slyšela překrásný, andělský hlas svého dvojčete Gabriela, které zemřelo právě před patnácti lety, za záhadných okolností. Jeho zpěv ji vábí k řece, čím dál podmanivěji…

Hra výrazné autorky současného Irska Mariny Carrové vychází z napínavých duchařských příběhů, z bodré irské tradice i z potřeby pojmenovat neutěšenost vztahů, ve kterých chybí vůle naslouchat a odpouštět. Píše s ironickým nadhledem, břitkým a nekompromisním, i s citem pro jedinečnost a neuchopitelnou hloubku lidského srdce. Jazykem šťavnatým, plným barvitých přirovnání i syrové zemitosti. Porcie Coughlanová je hra drsná, niterná i vřelá – prostě dokonale irská. 

Premiéra dne 15. října 2011 v Komorním divadle.

MACBETH
William Shakespeare

Tragédie Macbeth vznikla roku 1606, v těsném  sousedství Krále Leara a Othella, ve vrcholném období Shakespearovy tvůrčí dráhy. Ve všech případech jde o obraz rozpadu silné osobnosti. Vojevůdce Macbeth, bratranec skotského krále, je na začátku stejnojmenné Shakespearovy tragedie dítětem štěstěny. Jeho obliba vzroste ještě po tom, co rozhodne svou mimořádnou statečností důležitou bitvu. Ale věštba čarodějnic, že se stane králem, a ctižádost jeho ženy, lady Macbeth, způsobí, že propadne klamné představě o vlastní velikosti. Shakespeare v bohatých, dynamických  básnických obrazech zachycuje propad morálního cítění Macbetha i jeho choti. Soulad s řádem světa postupně nahrazuje svévole a chaos. Rozpad osobnosti v čele státu má za důsledek destrukci celé společnosti. Macbeth představuje jednu z nejsugestivnějších, nejsevřenějších, ale i nejkrutějších her. Od poslední inscenace tohoto dramatu v plzeňské činohře uplynulo plných 48 let.

KOUZLO 4D
Antonín Procházka

Dějišti nové komedie Antonína Procházky jsou především béčkové kulturáky a maringotka kouzelníka Felixe. Mág, jehož prvenství v oboru je už minulostí, se rozhodne k vydobytí zašlé slávy. A k tomu je zapotřebí radikální změna dosavadního způsobu života.  Ale představy mění konkrétní lidé - a navíc se Felixovi kouzlo 4D, mizení v prostoru, vymkne z rukou, a tak se k problémům v mezilidských vztazích přiřadí ještě potíže s jinou časoprostorovou dimenzí. Autor nechává své hrdiny projít řadou trapasů a směšných situací, aby si nakonec uvědomili, v čem spočívají jak jejich omyly, tak skutečná cena života. Novým prvkem v Procházkově dramatice je přímé oslovení diváků, ve kterém hlavní hrdina Felix odtajňuje svoje myšlenky, postřehy a pocity. Komedie byla napsána s konkrétní představou herců plzeňské činohry a, stejně jako všech devět autorových titulů, tu bude uvedena ve světové premiéře.

AMAZONIE
Michał Walczak

„Já chci pravdu, rozumíš, jako to chtěl Shakespeare!“ V tomto duchu by rád tvořil čerstvý absolvent divadelní akademie Mundek, který žije se svou přítelkyní Anetou, také vystudovanou herečkou. Ta vyhraje konkurz na hlavní roli v televizním seriálu a život obou mladých umělců se začne měnit. Ocitáme se ve Varšavě, ozářené neony, i v divoké džungli, v nichž se odvíjejí zápletky divácky úspěšného seriálu. A také v opuštěné chatě, kde zkouší Mundek pod vedením nezávislého režiséra inscenaci o apokalypse. Kde je prostor pro ideál a kdy dát přednost pragmatičnosti? A s jakým důsledkem? „My umělci, elita týhle země, musíme čelit náporu šmíry a kýče!“ prohlašuje Mundek. Jak ale obstojí on a další postavy hry v konfrontaci s realitou? I na to se ptá mladý polský dramatik ve své ne příliš shovívavé komedii.

Premiéra 21. dubna 2012 v Divadle v klubu.

LAKOMEC
Jean-Baptiste Poquelin – Molière

„Ach, peníze, penízky, vy moji zlatí drahouškové! Jste pryč a pryč je má opora, má útěcha, má radost! Nemám už, co bych na tomto světě pohledával!“ Tyto vzdechy sebelítostivě chroptí nejslavnější postava francouzského dramatu – Moliėrův Harpagon. Boháč a lakotný skrblík propadlý mamonu tak, že – jde-li o peníze a vlastní prospěch  – je hotov i své nejbližší považovat za „čertovy podšívky“ a „zrádné zmije“. Ve své stařecké vilnosti neváhá soupeřit ani s vlastním synem o ruku mladičké dívky a využít k tomu nejpodlejších úskoků. Jeho sobectví, které ho zbavuje nejobyčejnější lidskosti, ale přece jen jeho blízkým nezabrání jít za svým štěstím a hledat je v lásce a sounáležitosti. Molièrův Lakomec, poprvé uvedený roku 1668, je hrozivým a zároveň směšným obrazem bytosti, která se vzdala své lidské tváře – obrazem drtivě aktuálním v barokních i dnešních časech. 

PYGMALION
George Bernard Shaw

Jedna z nejúspěšnějších komedií moderního klasického odkazu. Od roku 1912, kdy ji Shaw napsal, se stala nejen jevištním, ale i filmovým bestsellerem; podle této předlohy vznikl slavný muzikál My fair lady. Tematicky hra čerpá z antického mýtu o kyperském sochaři Pygmalionovi, který vyřezal ze slonové kosti tak dokonalou dívku, že se do ní zamiloval a uprosil bohyni Afroditu, aby jí vdechla  život. Shawovým moderním Pygmalionem  je význačný londýnský profesor fonetiky Higgins, zatímco v roli dívky ze slonové kosti je pouliční květinářka Líza Doolittlová. Cílem Higginse je udělat ze zaostalé holky z ulice dámu vybraných způsobů. Podstatnější ale je to, co se odehrává v duši obou hrdinů. Jde o střetávání dvou silných osobností při kterém si zejména Líza uvědomuje svoji vlastní identitu.  Pod lesklým komediálním povrchem tak Shaw otevírá závažnější otázky o svobodě, nezávislosti, stylizaci a autenticitě.

Premiéra dne 23. června 2012 v Komorním divadle.