Gypsy

Arthur Laurents, Jule Styne, Stephen Sondheim

Muzikál podle pamětí Gypsy Rose Lee
libreto: Arthur Laurents
hudba: Jule Styne
texty písní: Stephen Sondheim
překlad a české texty: Pavlína Hoggard
úprava dialogů: Roman Meluzín

Foto Pavel Křivánek

To čemu říká Amerika na přelomu devatenáctého a dvacátého století „vaudeville“ nemá nic společného s tím, čemu říká vaudeville Evropa, kde toto slovo znamená divadelní frašku francouzského střihu, obvykle se zpěvy. Příběh amerického vaudevillu je bohatý, pestrý a ... krátký. Zformoval se v sedmdesátých letech 19. století v jevištní útvar, jenž obsahoval písně i tance, akrobacii i humor, drezúru zvířat i kouzelníky a který si vypůjčil leccos z cirkusu, operety a minstrelshow (bílá parodie černošské hudby a slangu). V osmdesátých letech se vaudeville stal atrakcí, kterou musel každý vidět. Kolem roku 1910 fungovalo po Spojených státech na půl tisícovky vaudevillových divadel a varieté. Všichni velcí herci z konce devatenáctého a počátku dvacátého století vystupovali v takových divadlech nebo jezdili se zájezdovými společnostmi.

Náš příběh se odehrává na sklonku éry vaudevillu ve dvacátých a počátkem třicátých let. K pádu vaudevillu přispěla sice také deprese po velké hospodářské krizi, ale především nástup zvukového filmu. Velké vaudevillové hvězdy, které uměly hrát, tančit a zpívat, pak zaplnily filmová plátna a dodaly to podstatné vznikajícímu muzikálu – všestranného interpreta. Děj muzikálu Gypsy zpracovává životní příběh jedné z posledních „hvězd“ vaudevillu a varieté Rose Louise Hovickové alias Gypsy Rose Lee. Narodila se roku 1914 (podle některých zdrojů 1911) v Seattlu jako nejstarší dcera novináře a revuální zpěvačky Rose. Právě ona obě své dcery Louise a June od dětství vedla k tanci a zpěvu a snažila se je uplatnit u divadla. Když June utekla z matčiny show s jedním tanečníkem, nasměrovala Rose veškerou svou péči na Louise a její budoucí kariéru.

Od 20. let se mnohá varieté a vaudevillová divadla měnila v kina, ale kabarety a podniky pochybné pověsti v některých z nich zůstaly pod názvem „burleska“. Kam jinam tedy mohla jít Louise vystupovat, než do burlesky. A shodou náhod se neplnoletá Louise brzy místo tancování i svlékala. Poté, co jedna ze striptérských hvězd toledského kabaretu byla zatčena za napadení hotelového manažera, zajistila matinka dceři „kariérní postup“. Vystoupení patnáctileté Louise bylo ale spíše škádlivým tanečkem než striptýzem; moc oblečení ze sebe nesundala. I tak se ale publiku její vystoupení líbilo, a tak se z Louise stala Lee, která dodala striptýzu nový styl: komiku, okázalé kostýmy, a originalitu. A, světe div se, brzy se z ní stala americká celebrita.

Na myšlenku použít za námět muzikálu vzpomínky královny striptýzu Gypsy Rose Lee přišel producent David Merrick, když si přečetl jedinou kapitolu jejích memoárů, kterou před knižním vydáním uveřejnil časopis „Harper’s Magazin“. Zmíněný úryvek jej totiž zaujal motivem, který později autor scénáře Arthur Laurents pojmenoval takto: „Sledujeme příběh matky, která dostává bolestnou lekci o tom, že člověk sám sebe zničí, pokouší-li se žít životy svých dětí za ně.“

Máme tedy před sebou dílo, v němž jsou tři úhelné postavy: „titulní“ Luise (Gypsy Rose Lee), „ústřední“ Rose (matka) a „hlavní“ vaudevillové divadlo. Jako Rose, uvidí diváci stálici souboru Stanislavu Topinkovou Fořtovou, o roli Louise se podělí našim divákům již dobře známá Soňa Borková s hostující studentkou Pražské konzervatoře Malvínou Pachlovou.