Divadlo je finančně podporováno Hlavní strana > Klub mladých diváků
5. ROČNÍK
KLUBU MLADÝCH DIVÁKŮ
NABÍDKA PRO ŠKOLNÍ ROK 2009/2010
15. 10. 2009
George Bizet:
CARMEN (Velké divadlo)
Libreto napsala dvojice Meilhac a Halévy podle Prospera Mériméa, který zpracoval pro svou novelu skutečný příběh. Bizet zemřel tři měsíce po neúspěšné premiéře Carmen a nedožil se jejích pozdějších úspěchů. Opera realisticky zpracovává příběh nešťastné lásky dona Josého k cikánce Carmen, která vyprovokuje svým vzplanutím k toreadoru Escamillovi v Josém žárlivost, vedoucí k vraždě.
Režie: Jan Burian
21. 1. 2010
Petr Wajsar: MARYŠA (Komorní divadlo)
Choreografka Alena Pešková, která je i režisérkou představení, napsala libreto tanečního divadla podle známé divadelní hry tak, aby pohyb a gesto spolu s původní hudbou mladého skladatele Petra Wajsara byly schopny dotknout se diváka bez pomoci slov, a aby se nám tak Maryša mohla zjevit jako obraz rozporu mezi jedincem a společností v jakékoliv době a prostoru. Svým symbolickým a expresivním zpracováním je takováto Maryša výzvou pro baletní soubor nejen po stránce technické, ale hlavně po stránce herecké a výrazové.
Režie a choreografie: Alena Pešková
18. 2. 2010
Giacomo Puccini: BOHÉMA (Velké divadlo)
Opery Giacoma Pucciniho patří ke kmenovému repertoáru všech operních scén. Jejich námětem bývá obvykle tragický ženský osud, pro nějž měl Puccini neobyčejné porozumění a který dokázal velice přesvědčivě dramaticky ztvárnit.
Námět k opeře Bohéma našel v románu Henriho Murgera „Scény ze života bohémy“. Odehrává se v latinské čtvrti v Paříži okolo roku 1830 a líčí prostředí chudých umělců – bohémů. Hlavním dějovým pásmem je láska chudé švadlenky Mimi k básníku Rudolfovi. Jejich štěstí netrvá dlouho, Mimi umírá na tuberkulózu.
Puccini nejen vytvořil pro hlavní postavy opery vroucí melodie, vycházející z nejlepších tradic italské operní literatury, ale skvěle se mu podařilo hudebně charakterizovat i pařížské prostředí, což nesmírně kladně hodnotil francouzský skladatel Claude Debussy.
Režie: Oldřich Kříž
4. 3. 2010
Alois Jirásek: LUCERNA (Velké divadlo)
Jiráskova Lucerna patří přes sto let k nejoblíbenějším a nejhranějším textům české dramatické literatury, oslovující široké divácké spektrum. Vracíme- li se k Lucerně po dvaadvaceti letech, není to z piety nebo povinnosti. Jiráskova hra nás dodnes okouzluje svým optimismem i plnokrevností, zemitostí a něhou v zobrazení jednotlivých postav, úctou k spravedlnosti a v neposlední řadě citlivým vztahem k přírodě. Je to ale především hra o nezdolnosti výjimečné osobnosti přitahující odvahou, hrdostí a svobodomyslností i o síle lásky a lidské pospolitosti. Lucerna přináší to, na co je dnešní doba chudá – morální étos, poezii i laskavý humor.
Režie: Jan Burian
15. 4. 2010
William Shakespeare: ROMEO A JULIE (Velké divadlo)
Láska silná jako smrt… Zášť a nenávist, kterou jen smrt zahladí… Sladká Itálie, kouzelná Verona – a v ní dva rody, do krve znesvářené… však „milenci, kteří pod zlým znamením/ se z těch dvou nepřátelských domů zrodí,/ svou bědnou poutí a svým trápením,/ svou smrtí teprv smíří oba rody.“
Režie: Jan Burian
20. 5. 2010
Ladislav Stroupežnický: NAŠI FURIANTI (Velké divadlo)
Naše furianty, s podtitulem „Obraz ze života v české vesnici“, napsal dramaturg Národního divadla Ladislav Stroupežnický v roce 1887. Počáteční nepochopení kritiky nahradilo nadšené přijetí diváků i teoretiků a Naši furianti se stali jedním ze základních kamenů zlatého fondu české dramatiky. Hra začíná v pohodové atmosféře idylicky vyhlížející jihočeské vesničky. Zdánlivě nicotný spor o místo ponocného ale pořádně rozvíří mezilidské vztahy a malicherné záležitosti získají až osudový rozměr. Ve hře je čest, důvěra a především láska. Naštěstí se ale najde protiváha furiantské intoleranci a nadutosti v podobě zdravého rozumu. Široká škála plnokrevně vykreslených postav provokuje k přemýšlení o tom, jací my Češi vlastně jsme – a můžeme se nad tím i dobře bavit.
Režie a úprava: Ladislav Smoček
24. 6. 2010
Václav Štech: VÁLKA VE SBOROVNĚ ANEB HABADA A JORDÁN
(Komorní divadlo)
Václav Štech, autor Třetího zvonění a dalších úspěšných komedií, měl bohaté zkušenosti nejen jako divadelník, ale v nemalé míře také jako pedagog. Poznatky zúročil v roce 1911, ve svých dvaapadesáti letech, v charakterové komedii ze školského prostředí Habada a Jordán. Ve hře jde o uvolněné ředitelské místo, na které přichází v úvahu několik adeptů. Nejaktivnější na cestě za kariérou je muž mnoha tváří, obratný manipulátor, učitel Jordán. V situacích, které s bezostyšnou odvahou rozehrává, se prověřuje jak charakter, tak profesionalita zúčastněných. Do ostrého kontrastu staví jednání postav před a po dosažení cíle. Komedie má napětí, vypjaté dramatické situace a komediálnost, která hořkne při poznání lidské bezpáteřnosti.
Režie a úprava: Ladislav Smoček
VÝHODY ČLENSTVÍ
- Divadelní program k inscenaci zdarma
- Zajištěné stálé místo v hledišti na představení KMD
- Členové znají pevné termíny svých návštěv divadla na celé období
- Prodej od 14. 9. 2009