Hlavní strana   >   Premiéry

Premiéry - sezóna 2008/2009

---

LAZEBNÍK SEVILLSKÝ
Gioacchino Rossini

Když se Gioacchino Rossini v roce 1816 rozhodl napsat operu podle tehdy velice úspěšné komedie Pierra Augustina Carona de Beaumarchaise Lazebník sevillský, přátelé mu jeho záměr rozmlouvali, neboť na italských operních jevištích se tehdy hrála velice úspěšná opera na stejný námět od Giovanniho Paisiella, která poprvé zazněla 15. září 1782 v St. Petersburgu a záhy se rozletěla na operní scény celé Evropy. Rossini byl ovšem námětem velice zaujat a od svého záměru se nedal odradit. Lazebníka sevillského napsal velice rychle a s lehkostí jemu vlastní za necelý měsíc (některé prameny dokonce uvádějí, že operu napsal za 20 dnů). Premiéra 20. února 1816 v Římě patří k největším fiaskům v dějinách opery, neboť ten večer představení provázela neuvěřitelná smůla (indisponovaný zpěvák, rozladěná kytara, kočka na jevišti). Brzy ovšem obecenstvo docenilo kvality tohoto díla, které je jednou z nejlépe napsaných buffo oper celé literatury. Operní návštěvníci tento příběh o chytrém lazebníku sevillském Figarovi, který svým důvtipem dopomůže hraběti Almavivovi k získání schovanky doktora Bartola Rosiny, velice dobře znají. Jeho dějové pokračování v Mozartově nesmrtelné Figarově svatbě jsme hráli v uplynulých sezonách. Operu uvedeme v českém překladu.

Premiéra 25. října 2008 ve Velkém divadle.

---

PANNA ORLEÁNSKÁ
Petr Iljič Čajkovskij

Příběh Johanky z Arku se odehrává na pozadí stoleté války mezi Anglií a Francií (1337 – 1453). Prostá venkovská dívka Johanka uposlechne hlasů světců a postaví se do čela francouzského vojska, kterému se podaří pod jejím vedením zvítězit nad Angličany. Johanka je nakonec zajata Burgunďany, spojenci Angličanů, a v Rouenu postavena před církevní soud, který ji odsoudí jako kacířku k trestu smrti. 30. května 1431 je ve svých devatenácti letech v Rouenu upálena. Později byla v roce 1920 katolickou církví prohlášena za svatou. Její příběh inspiroval mnoho divadelníků k různým zpracováním. Známe jej z činoherního jeviště (Schiller, Anouilh, Shaw), z opery (nejznámější Verdi, Čajkovskij, Honegger) i z muzikálu (Hubač - Osvaldová - Soukup s Lucií Bílou).

Petr Iljič Čajkovskij k napsání opery Panna orleánská přistoupil hned po úspěchu Eugena Oněgina. Zvolil si světový námět, neboť předpokládal, že takto lépe pronikne na evropská operní jeviště. A vskutku Panna orleánská se stala první Čajkovského operou provedenou za hranicemi Ruska (1882 v Praze).

Libreto opery vychází ze stejnojmenného Schillerova dramatu, jen jeho konec je upraven podle historické skutečnosti. Na pozadí historických událostí je v opeře exponován též Johančin milostný vztah k burgundskému rytíři Lionelovi. Pannu orleánskou uvádíme v Plzni vůbec poprvé, a sice v ruském originále s českými titulky.

Premiéra 24. ledna 2009 ve Velkém divadle.

---

SALOME
Richard Strauss

Biblický příběh o nevlastní dceři Heroda Antipy se odehrál v roce 30 n. l. Byl dramaticky mnohokrát zpracován v činohře i v opeře. Nejznámější operní zpracování pochází z pera německého skladatele Richarda Strausse. Premiéru mělo 9. prosince 1905 v Drážďanech a stalo se celosvětovou senzací. Strauss byl rázem považován za jednoho z nejúspěšnějších skladatelů počátku 20. století. Skladatel operu napsal na německý překlad tehdy úspěšné hry anglického dramatika Oscara Wilda z roku 1893. Salome je fyzicky přitahována prorokem Jochanaanem (Janem Křtitelem) a dožaduje se jeho polibků. Jochanaan odmítá a nabádá ji k mravnému životu, hlásá příchod Ježíše Krista. Vládce Jeruzaléma Herodes žádá po Salome, aby mu zatančila tanec sedmi závojů. Ta souhlasí s podmínkou, že jí potom Herodes splní každé přání. Po tanci Salome chladnokrevně žádá hlavu proroka Jochanaana. Když se Herodovi nepodaří ji od tohoto přání odvrátit, dává pokyn, aby vojáci přinesli, co si Salome přeje. Ta v extázi vášnivě líbá ústa mrtvého proroka. Herodes nakonec dává pokyn, aby vojáci tuto zvrácenou ženu zabili.

Salome patří k nejvýznamnějším a nejnáročnějším operám 20. století. Dodnes strhuje svou dramatickou silou a Straussovou vynikající hudbou. Role Salome patří k nejnáročnějším sopránovým partiím celé operní literatury.

Salome byla v Plzni nastudována dosud jen jednou v roce 1944. Uvedeme ji v německém originále s českými titulky.

Premiéra dne 28. března 2009 ve Velkém divadle.

---

BOHÉMA
Giacomo Puccini

Opery Giacoma Pucciniho patří ke kmenovému repertoáru všech operních scén. Jejich námětem bývá obvykle tragický ženský osud, pro nějž měl Puccini neobyčejné porozumění a který dokázal velice přesvědčivě dramaticky ztvárnit.

Námět k opeře Bohéma našel v románu Henriho Murgera „Scény ze života bohémy“. Odehrává se v latinské čtvrti v Paříži okolo roku 1830 a líčí prostředí chudých umělců – bohémů. Hlavním dějovým pásmem je láska chudé švadlenky Mimi k básníku Rudolfovi. Jejich štěstí netrvá dlouho, Mimi umírá na tuberkulózu.

Puccini nejen vytvořil pro hlavní postavy opery vroucí melodie, vycházející z nejlepších tradic italské operní literatury, ale skvěle se mu podařilo hudebně charakterizovat i pařížské prostředí, což nesmírně kladně hodnotil francouzský skladatel Claude Debussy.

Operu bude uvedena v italském originále s českými titulky.

Premiéra dne 20. června 2009 ve Velkém divadle.